Stromy vašeho souseda
Dne 1. ledna 2014 nabyl účinnosti zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který přináší také změny některých pravidel ve vztahu k dřevinám rostoucím na pozemcích vlastníků.
Základní pravidlo dle § 1067 zní: "Strom náleží tomu, z jehož pozemku vyrůstá kmen. Vyrůstá-li kmen na hranici pozemků různých vlastníků, je strom společný".
Nový občanský zákoník nově upravuje v § 1017 vzdálenost pro výsadbu dřevin od společné hranice pozemků takto: „Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil.
Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m“. Toto ustanovení nejde ale použít, je-li na sousedním pozemku les nebo sad, tvoří-li stromy rozhradu (plot) nebo jedná-li se o strom zvlášť chráněný podle jiného právního předpisu".
Pokud se sousedé dohodnou, mohou mít stromy či keře klidně i na hranici pozemku nebo těsně vedle ní. Pokud ale k dohodě nedojde, musí se obrátit na soud, který uzná, či neuzná ony rozumné důvody a rozhodne ve věci na základě konkrétní situace.
Od prvního ledna letošního roku také platí, že plody spadlé ze stromů na sousední pozemek náleží vlastníkovi sousedního pozemku. Toto ustanovení občanského zákoníku se ale nevztahuje pouze na užitečné plody, jako je třeba ovoce, ale rovněž na listí, větve či jehličí. Pokud tak bude např. listí padat na sousedův pozemek, tak nemůže požadovat od vlastníka stromu, aby jej odklidil. Jiná situace je, pokud je ovoce ještě na stromě a větev s plody přesahuje na sousedův pozemek. V tomto případě soused ovoce očesat nesmí, ale dokonce musí vlastníkovi stromu umožnit vstup na svůj pozemek, aby si plody otrhal.
Přísnější ochranu podle novely občanského zákoníku požívají i části stromů - jejich kořeny a větve lze odstranit jen šetrně a ve vhodné době, a to pouze v případě, kdy sousednímu vlastníkovi působí škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Soused je povinen předem sousedního vlastníka o odstranění přesahujících kořenů nebo větví požádat, sám může konat až v případě, že tak jejich vlastník v přiměřené době neučiní sám.
Ve všech uvedených případech se projevuje zásada, na které je postaven celý nový občanský zákoník. Zákon nám sice říká, jak postupovat v určité situaci, ale nejlepším řešením je dohoda se sousedy.
