„Veď mě dál, cesto má“, aneb Kamenická krajina, hospodářská zvířata a lidé v ní

4.5.2020 |

V první řadě bych rád poděkoval všem, kteří se podílejí na řešení krize spojené s pandemií Covid 19 i na naší lokální úrovni, jak všem dobrovolníkům (kteří šijí roušky, rozlévají dezinfekci, distribuují materiální pomoc, či pomáhají jakýmkoliv jiným způsobem), lékařům a lékárníkům, tak vedení obce, která tuto pomoc do jisté míry organizuje (na polemiku bude čas později), ale i obyvatelům Kamenice, kteří se chovají ohleduplně a slušně k svému okolí.

Autor: Ing. Martin Otáhal, PhD.

Ale to není hlavní téma mého příspěvku. Asi se shodneme, že okolí Kamenice je krásnou krajinou, která do jisté míry prostupuje i naší obcí. Většina z nás zde bydlí právě proto. Osobně jsem rád, že některé činnosti, které toto mohly narušit, se v minulosti podařilo zastavit a že v současné době (opomenu-li pozastavenou změnu územního plánu (ÚP) č. 6) není třeba řešit žádná vyhrocená dílčí témata týkající se ÚP, ačkoliv by bylo vhodné jej kompletně zrevitalizovat. Zdá se, že nám, krom výše zmíněného, nyní nehrozí vznik nechtěných staveb zatěžujících jak obyvatele obce, tak i její infrastrukturu.

Budu se proto zabývat tématem daleko klidnějším, které však při nedostatku ohleduplnosti všech zúčastněných může přerůst v nové ohnisko svárů. Tímto tématem jsou hospodářská zvířata v obci a jejím okolí.

Krajina na venkově krom pěstování plodin, myslivosti, či rekreace historicky vždy sloužila i k chovu hospodářských zvířat. Je tedy naprosto v pořádku, že se tato činnost navrací i do okolí Kamenice. Nicméně je třeba míti také na vědomí, že se role obcí v blízkosti větších měst, tedy i Kamenice, mění. V současnosti slouží  a budou sloužit ve stále více i k životu a odpočinku lidí, pracujících mimo obec.  Při využití okolní krajiny je proto nutné brát v potaz i tu její funkci, kterou nazýváme rekreační. V České republice jsme historicky, a nejen z dob socialistických, zvyklí na to, že krajina je prostupná a přístupná pro všechny. Má to oporu i v příslušných zákonech. I proto si majitelé luk, pastvin či lesů nemohou svévolně tyto své pozemky ohrazovat ploty s pevnými základy. To, že se to někde děje, ještě neznamená, že je to správně. Platí tam spíše ono známé: Není žalobce, není soudce.

Opakuji, že je tedy zcela v pořádku, že se v okolí naší obce vyskytují ohrady s hospodářskými zvířaty. Pastviny a louky tak nezarůstají nálety dřevin, což je žádoucí. Žádoucí však také je udržet všechny účely využívání krajiny v rozumné míře a tak, aby jedna činnost neblokovala jinou, popřípadě neobtěžovala obyvatele znečišťováním komunikací nebo zápachem.

Dnes se  v okolí Kamenice stále častěji setkáváme s tím, že krajina se stává neprostupnou kvůli ohradám pro hospodářská zvířata, mimo jiné i pro koně. Koně slouží k rekreačním účelům a v ohradách se pasou, dokud někdo nepřijde, neosedlá je a nevezme na projížďku. Ale i jezdec v sedle snad vítá, pokud může projíždět po stezkách, které vedou odněkud někam, a nemusí se (potažmo jeho kůň) prodírat křovinami. Mnohem těžší to má pěší turista, který každou chvíli naráží na ohradníky, často elektrické. Stezky, které ještě před nedávnem existovaly, mizí a místo nich zbývá jen neprostupné mlází na okraji lesa. Nikdo nechce zasahovat do práv majitelů pozemků, ale často by stačilo velice málo: ponechat na okraji pozemku, podél lesa či remízku úzkou stezku pro pěší, či pro potřeby sportovců (kondiční, krosoví či orientační běžci) jako vstřícné gesto, svědčící o velkorysosti a ohleduplnosti.

Koně v krajině vypadají krásně, a je dobré, že zde jsou. Jejich chov a ustájení přinášejí do Kamenice pracovní příležitosti. Jezdecký sport je dnes populární a ušlechtilou zábavou. Co je ale pro jedny zábava, může druhým přidělávat starosti. Proč musíme na místních asfaltovaných komunikacích rozjíždět koňské „koblihy“, které následně někdo musí uklidit? U psů za to zodpovídá jejich majitel, který navíc platí obci poplatky. Proto by bylo vhodné, aby se podle toho „koňáci“ chovali a brali ohled na ostatní. Vždyť stačí málo, například volit cestu tak, aby koně neničili cesty pro pěší a trusem neznečišťovali obec.

Před několika lety proběhla na téma koňských stezek diskuse mezi chovateli koní a veřejností. Bohužel zatím bez hmatatelného výsledku. V okolí jiných obcí již vznikají stezky pro jezdce na koních, kteří si tak vzájemně nepřekážejí s pěšími a cyklisty. Vyzývám proto k obnovení diskuse na toto téma a zapojení veřejnosti (chovatele nevyjímaje) do plánování koňských stezek!

Téma se navíc rozšiřuje, neb v Těptíně na pastvinách se má v blízké budoucnosti objevit snad 50 ks hovězího dobytka. Co na to místní, kteří bydlí v bezprostřední blízkosti? Ptal se jich někdo na názor? Domnívám se, že nikoliv. I my, zastupitelé, jsme se o tom dozvěděli až poté, co byly povoleny úpravy terénu pro tento záměr.

Dovolím si v této souvislosti zmínit strohou řeč právních předpisů:

„Územní plánování je upraveno stavebním zákonem č. 183/2006 Sb. V tomto zákoně jsou stanoveny cíle a úkoly územního plánování, přičemž základním cílem územního plánování je vytváření předpokladů pro udržitelný rozvoj území. Územní plánování tak řídí změny na daném území a snaží se uvádět do souladu potřeby týkající se kvalitního životního prostředí, ekonomických aktivit a sociálních potřeb obyvatel tohoto území. Nezbytným úkolem je taktéž tvorba podmínek pro naplnění veřejného zájmu týkajícího se rozumného a hospodárného využívání zastavěného či zastavitelného území jakožto i ochrana nezastavěného území. Pokud se jedná o změnách ve využívání určitého území, je nutné mít na paměti ochranu hodnot daného území, jakož i samotné možnosti změn na konkrétním území. Tyto změny se realizují skrz územně plánovací dokumentaci.

V politice územního rozvoje České republiky nejsou výslovně zakotveny body vztahující se k hospodářským chovům, jsou v ní vymezeny obecné celorepublikové priority, jako dbát na rozvoj primárního sektoru při zohlednění ochrany kvalitní zemědělské půdy a v souvislosti s novou obytnou výstavbou zachovávat odstup od zemědělských areálů.”

Předpokládám proto, že nově vznikající území určené pro výpas dobytka by logicky mělo být v dostatečném odstupu od původní obytné zástavby. Myslím si, že by občané bydlící v bezprostředním okolí měli být s podnikatelským záměrem detailně obeznámeni. Domnívám se, že neinformování občanů vede k jejich nejistotě a možná i k nepodloženým dohadům. Pojďme o věcech otevřeně mluvit dříve, než nastane problém. Proto by vedení obce mělo zprostředkovat diskusi mezi investorem a obyvateli a ujistit je, že leitmotiv našeho územního plánu “bydlení uprostřed zeleně v blízkosti Prahy” stále platí. Jako zastupiteli mi není známo, že by se v tomto směru něco změnilo.