Po chodníku je všechno blíž

Pořád ještě ale není chodník na vesnici pro některé lidi samozřejmost. Spousta z nás pamatuje, jak chodila do školy po krajnici a uskakovala před auty na mez. Bylo to tehdy normální a na spoustě vesnic, i místy v naší Kamenici, se tak žije dodnes. „Občas mi některý starousedlík řekne, ať do chodníků neinvestujeme a diví se, proč je budujeme i tam, kudy nechodí moc lidí,“ líčí starosta Pavel Čermák. Jak ale podotýká, důvod, proč lidé některými úseky moc nechodí a radši sednou do auta, je právě ten, že se tudy bojí jít „po svých“.

Chodník má ale mnohem víc funkcí. Nejen že zvyšuje komfort a tím motivuje lidi chodit a nezatěžovat komunikace v obci, ale působí i na řidiče, kteří mají tendenci se chovat při projíždění obcí obezřetněji.

Každého, kdo má v Kamenici dům nebo byt, určitě zajímá, jaká je cena jeho nemovitosti. A ta přirozeně roste s ním, jak se u nás zvyšuje občanská vybavenost. Obchody, služby, sportoviště, kultura, hromadná doprava a chodníky tvoří mozaiku atraktivního místa k životu.

S každým dalším chodníkem se buduje i nové osvětlení, a to po celé délce projektu. „Skončila doba, kdy se postavila někde lampa, protože tam bydlí Franta, pak dlouho nic a pak až třeba další lampa někde u zastávky,“ říká starosta, který zdůrazňuje, že nerovnoměrně rozmístěné osvětlení zhoršuje dopravní bezpečnost. Osvětlení má i pocitovou stránku. Ačkoli u nás v Kamenici je kriminalita minimální, stále závisí pocit bezpečí na tom, jak dobře jsou ulice s chodníky osvětlené.

Kamenický trojúhelník

Strategií radnice je dobudovat základní trojúhelník chodníků kolem centra, z kterého by se hvězdicovitě rozbíhaly další chodníky po obci. „Náš záměr je, aby lidé mohli do centra bezpečně vstoupit z kterékoli strany,“ ukazuje na mapě starosta. Klíčový projekt k dokončení tohoto trojúhelníku je Ringhofferova, který ale zatím chybí. Pokud se chce člověk dostat směrem od Ládví bezpečně po této spodní straně trojúhelníku do centra, má možnost jít Březovou alejí, ale jak starosta upozorňuje, i podél silnice povede paralelní chodník. Dál od Billy směrem na Těptín se lze dostat po chodníku na druhé straně silnice nebo skrz sídliště. Chodník od školy ke kruhovému objezdu na Těptín se začne stavět ihned, jakmile se vzpamatujeme z pandemie koronaviru.

O tom, že v budoucnu bude Těptín spojený s centrem po celé délce chodníkem, jsme vám psali už minule. Teď mají lidé možnost projít pěšky Kaštanovou ulicí a z ní vyjít na Jílovskou. Projekt chodníku, který toto místo spojí s návsí v Těptíně, už je v projektové přípravě, tam naváže na už dokončený a povolený projekt chodníku, který vede až na hranici Těptína směrem do Jílového u Prahy.

Architektonická perlička bude chodník ve Štiříně. Hráz Štiřínského rybníka je příliš úzká, aby se na ní dal vybudovat klasický chodník, a tak bude muset vzniknout visutá lávka. Možnosti propočítává statik.

Obrovská proměna čeká úsek ze Struhařova do Štiřína. Po celé jeho délce jednou vyrostou domy a samozřejmě tudy povede chodník, který naváže na už dokončený úsek Olešovice–Struhařov, v němž chybí už jen část u bytového domu. Chodník ze Struhařova podél Ringhofferovy je jediný, po kterém se dá dostat do centra, a žádal si podle starosty opravdu kreativní řešení: „Museli jsme zvolit takový způsob, abychom neomezili řidiče a zároveň zachránili stromy, kterých si velmi vážíme.“

Svítíme lidem, nebo zvířátkům?

Určitě jste si všimli, že v posledních letech se čím dál víc veřejného osvětlení halí do výrazně žlutého odstínu. Zvolili ho i naši sousedé v Horních Jirčanech a doporučuje ho i Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo pro místní rozvoj. Prý je pro přírodu přívětivější než bílé svícení. Proč? Bílé světlo obsahuje modrou složku a ta je podle některých, ovšem neprokázaných, názorů v noci škodlivá přírodě. Určitě jste četli články o tom, že televize a mobily se mají vypínat dlouho předtím, než se chystáme spát, právě kvůli modrému světlu, které nedovoluje mozku nastartovat kvalitní spánek.

„Problém žlutého odstínu ale je, že abychom s ním osvětlili silnice, chodníky a přechody dostatečně intenzivně, jak nám nařizuje norma, spotřebuje víc energie než odstín bílý,“ upozorňuje starosta Čermák. Tím pádem způsobujeme i větší uhlíkovou stopu. A hlavně, dostáváme se k základní otázce, proč vůbec svítíme. Odpovědí je samozřejmě bezpečnost chodců a maximální soustředěnost řidičů. Pokud modrá složka bílého odstínu udržuje mozek ve střehu, je její přítomnost více než žádoucí. „Navíc eliminování modré složky ohrožuje chodce oblečené do barev blízké modré, takže při žlutém svícení jsou prostě hůř vidět. Což popírá základní účel veřejného osvětlení,“ říká starosta, který se zúčastnil několika seminářů na toto téma. Na nich zjistil, že stanovisko úředníků a dopravních odborníků se liší.

Zatímco úředníci při žádostech o dotace na veřejné osvětlení dávají víc bodů projektům počítajícím se žlutým odstínem, dopravní odborníci doporučují odstín bílý a tvrdí, že intenzita svícení 2700 kelvinů, typických pro žlutý odstín, není dostatečná. To se ukazuje třeba na dopravních přechodech, kde je bílý odstín povinný. „Schválně jsem se na to ptal během semináře a úředníci z Ministerstva životního prostředí mi řekli, že i když budeme mít bílé svícení, tak tu dotaci asi taky dostaneme,“ usmívá se Pavel Čermák.

Jak je vidět, z tématu ochrany životního prostředí se nesmí dělat móda, ale musí se vždy uchopit prakticky. Proto třeba náš starosta odmítá budovat osvětlení, které by se omezovalo jen na chodníky a tím by se ušetřila trocha energie: „Norma hovoří jasně. Osvětlené mají být chodníky i silnice rovnoměrně, zvlášť pokud jsou frekventované.“ Rozhodl se proto pro opačný přístup. Tedy že dobře nasvětlená vozovka znamená i osvětlený chodník. Je to přeci jen společný prostor. Proto nechává radnice u všech hlavních silnic montovat vysoké stožáry.

Zvláštní případ: přechody

Když jsme řekli, že chodník je městský prvek, ještě víc to platí o přechodu pro chodce. Aby totiž vůbec mohl existovat, musí být podle pravidel chodník na obou stranách silnice, teprve tehdy může poslat radnice žádost na dopravní policii, aby namalování „zebry“ schválila. „Na většině míst, kde to bylo možné, už přechody jsou, zbytek projektujeme,“ hodnotí starosta. Přechody jsou na Ládví, ve Všedobrovicích, Těptíně a v Olešovicích, ale budou dokončovány na Nové Hospodě, Ringhofferově v centru do Sídliště II., mezi sídlišti I. a II. a u školy.

Proces získání povolení k vybudování přechodu je poměrně náročný. Je potřeba splnit technické náležitosti, jako je vydlážděná nástupní plocha o určité minimální ploše a obsahující všechny vodicí prvky pro nevidomé a slabozraké, ale ani tehdy není vyhráno. Podle starosty má totiž dopravní policie na venkově spíš tendenci zebry nepovolovat, jak dobře ví třeba obyvatelé Valnovky. Ze statistik smrtelných dopravních nehod totiž vyplývá, že mnoho chodců umírá právě na přechodech. Člověku prostě na přechodu automaticky klesá pozornost, zatímco při přecházení silnice bez přednosti si dává větší pozor a důkladněji se rozhlíží.

Radnice proto volí kompromisní řešení a buduje „místa pro přecházení“. Místo klasické zebry jsou na silnici namalované tečky a vozovka je v tom místě zúžená, aby řidiči zvýšili pozornost. Vzhledem k tomu, že se jedná o relativně novou věc, řada lidí ji ještě nemá zažitou. „Někdy si myslí, že jsme prostě nedodělali přechod, ale je potřeba si uvědomit, že to je prostě jiná věc, tímto způsobem lidi navádíme k přecházení tam, kde je to nejbezpečnější,“ vysvětluje starosta. Nejnovější takové místo pro přecházení bude mezi stájemi a alejí k Ringhofferově hrobce. Lidé i s koňmi dosud přecházeli těsně za zatáčkou, kde je situace nejmíň přehledná, místo pro přecházení bude proto posunuté asi o 10 metrů dál od zatáčky.

S chodníky i rychlý internet

Všichni operátoři ví, že přenos internetu vzduchem nebude stačit. Takzvaný „internet věcí“, kdy spolu budou komunikovat nejen telefony a hodinky, ale i ledničky, klimatizace, teploměry, brány a tisíce dalších součástí domácností a firem se rychle blíží. Proto se radnice už v minulosti rozhodla, že pod každým novým chodníkem bude i chránička na optický kabel, aby mohla obec v budoucnu přivést rychlý internet do každé osady. Dokončená je trasa podél chodníků Ládví, Struhařov, Olešovice–Kamenice březovou alejí, Těptín centrum a několik dalších menších úseků.

Proč buduje optickou síť sama obec a nepověřuje tím mobilní operátory, kteří už sami projevili zájem, vysvětluje starosta Čermák: „Stejně jako v případě kanalizace a vodovodu, když budeme vlastníky optické sítě v obci a budeme ji pouze operátorovi pronajímat, máme mnohem lepší vyjednávací pozici a můžeme získat lepší cenu internetu pro občany, než kdyby síť vlastnil operátor.“

Mít v Kamenici rychlý internet odpovídá strategii „Obec krátkých vzdáleností“, o které jsme vám psali v minulém čísle. S kvalitním a rychlým připojením si stále víc lidí bude moct troufnout dělat z domu. Rychlý internet taky podpoří rozvoj nových i stávajících firem v Kamenici. To by mohlo přinést nové pracovní pozice pro místní a snížení nutnosti cestovat po přeplněných cestách do Prahy.

 

Red