Elektrická puma

Hra, v níž důležitou roli hrají písničky a hudba.

Parodie na anglické bondovky – muzikál

    Elektrická puma Jiřího Suchého z roku 1974, kterou vybavil hudbou Ferdinand Havlík, byla ve své době napsána přímo na tělo třem „klaunům“ v tom nejlepším slova smyslu. Jiří Suchý ji psal totiž pro sebe, Jitku Molavcovou a Josefa Dvořáka. Jde v prvé řadě o hereckou komedii, v níž si herci mohou pohrávat s postavami a příběhem přesně tak, jak to Suchý předepisuje.

    SemTamFór pro tuto inscenaci přizval ke spolupráci profesionální herce z celé České republiky a nastudoval ji ve 2 alternacích.

     Režie se ujal umělecký šéf divadla Jan Julínek, kterého na nastudování této látky přitahovala zejména skutečnost, že za komediálností, a místy až groteskností situací i postav, se skrývá protiválečné a protitotalitní téma, které je i po 35letech, i když v jiných souvislostech, stále aktuální.

     Hra si pohrává s divadelními, filmovými i literárními klišé a snoubí v sobě jak precizní Suchého slovní humor, tak situační komiku, prvky kabaretiérské i skvělé písně, bez nichž si „semaforské“ hry nelze představit. Elektrická puma je tedy na rozdíl od běžných inscenací specifická tím, že její výsledný tvar se líhne z řady a řady improvizací, které tento novodobý druh komedie dell´arte umožňuje.

     Tuto inscenaci hraje divadlo SemTamFór s původními písničkami i hudbou jak vevečerní verzi pro dospělého diváka, tak i ve verzi pro školy se zaměřením nastřední školy a 2. stupeň základních škol.

     Představení je pro školy vhodné zejména jako ukázka tvorby divadla Semafor v jeho druhé fázi po smrti Jiřího Šlitra.

(120 minut, hraje se s přestávkou)